Mirošovský lom je známá lokalita amfibolitu, který se zde těží díky své pevnosti a houževnatosti hlavně pro potřeby silničářů. Mezi šutraři je známý hlavně kvůli nerostům alpské parageneze, které se zde vyskytují až na výjimky v úzkých puklinách a trhlinách, málokdy přesahujících 2 cm a většinou „zalitých“ kalcitem, ze kterých se po vyleptání dají získat zajímavé ukázky. Občas mezi ně pro zpestření zabloudí ostře ohraničená pegmatitová žilka. V dnes nejvíc těžené druhé dolní etáži, jsou hojné zóny wollastonitu a granáto-pyroxenové vhodné i k brusům.

Markazitová konkrece s krápníky markazitu až 17 cm

Nejhojnějšími minerály jsou zde všudypřítomný klinochlor v podobě kuliček až do 1 cm a amfibol – aktinolit od vlasových až po masivní krystaly. Sběrateli nejoblíbenějšími minerály Mirošova jsou asi zdejší krystaly epidotů, titanitů, pyritů, axinitů a jiných. Axinity až 3 cm x, pocházely z dnes již odtěžené partie skarnu. Pyrity se silným leskem, se nachází jak v kubické formě tak i zde méně běžné oktaedry. Většina je limitována šířkou pukliny ale našel jsem zde kostku o hraně 3,5 cm, bohužel potlačenou do 1 cm tloušťky. Titanity z horní části lomu často přesahovaly 2 cm, ve spodních partiích jsou většinou do 1 cm. Epidoty se pro svou křehkost a tvrdost okolního materiálu málokdy dochovají ukončené, často jsou rostlé z jedné strany pukliny do druhé. Viděl jsem 8 cm dlouhý x epidotu v absolutně nedobytném materiálu, když jsem za pár dní přišel aspoň si ho vyfotit, už ho nějaký „takysběratel“ stačil rozmlátit na tisíc kousků.

Makro snímek melanteritu, šířka záběru 5,3 mm

Poslední velká dutina v Mirošově byla někdy začátkem 80tých let minulého století, v křemenné žíle, dle ústního sdělení zcela odstřelená obsahovala mj. i krystaly křišťálu nad 10cm s inkluzemi aktinolitu, vynikajícím sběratelským a hlavně šperkařským materiálem. Jaké však bylo naše překvapení letos začátkem května.

Velká ukázka konkrece s krápníky markazitu (42 cm)

Po jednom z odstřelů se objevily konkrece markazitů v takovém množství a velikosti, že zcela odstřelená dutina musela být obrovská. Snad až půlmetrové a 10kg zcela unikátní konkrece v šedivé písečné výplni, se vyskytovaly hlavně ve formě krápníků, méně lebníků, a z klasické zlatavé barvy přes šedou přecházely až do černé. Krápníky jsou od jehličkových až po masivní do 2 cm. Ve vlhčích pasážích je hojně doprovázel melanterit, který se však rychle rozpadal. Menší nález markazitů v Mirošově byl již v 90tých letech ale s letošním se ani velikostí ani hlavně kvalitou vzorků, nedá srovnat. Zdá se, že markazity, alespoň většina z nich je dost pevná a po pečlivém vyčištění a vysušení ani nebudou potřebovat zvláštní konzervaci. (Toto samozřejmě až po vyřazení 75% odebraných vzorků.)

Na závěr ještě připomenutí nahlásit se u vedoucího lomu, většinou s tím problémy nebývají.