Při průzkumu tenkrát (1989) ještě činného lomu v Krásněvsi jsem po odstřelu
ve stěně dolní etáže našel zbytky s alpskou paragenezí reprezentované většinou
drobnými kuličkami chloritu či klinochloru. Hlavní kolmá puklina byla vysoká
něco přes 1 m a protínala ji další asi půlmetrová. Kraje puklin byly otevřené jen
1-2 mm, v místě styku do 15 mm. Hned jsem vytáhl kladivo, majzlíky a začal bušit
do stěny tvrdé jak kráva. Po 20ti minutách bezvýsledné snahy, jsem vyčerpán
usedl k zatím nezaslouženému cigárku a nohama vztekle rozhrnoval suť pode
mnou.

Puklina s chlority a anatasy, celý vzorek 145×85 mm

Něco se zalesklo a po ofouknutí se mezi kuličkami chloritu objevily dva
krystalky anatasu. Po pár vteřinách mi došlo, že hlavní část pukliny byla odstřelena.
Pak už to byla hračka. Asi 124krát projít půlku lomu, vyďobat všechny podezřelé
části rozstřelené pukliny, umýt v kaluži, upravit vzorky, vítězné cígo a odjezd.
A protože mi to nedalo, druhý den znova. To už jsem v lomu nebyl sám. Potkal
jsem tam kamaráda šutraře, specialistu na Bochovice, Jardu Cejpka. Naštěstí!
„Co to sbíráš? Takový hovínka? Vždyť to ani není vidět!“ Prostě pro něj krystal
pod půl metru nestojí za ohnutí. Díky za to.

Po umytí doma bylo radosti jak na „Starém Bělidle“. Asi 25 vzorků s anatasy
nejvyššího lesku, které vynikaly především na bílých plochách nedokonale
vyvinutého albitu. Spolu s nimi kuličkovité agregáty chloritu, jemnozrnný
muskovit a místy povlaky limonitu. Křemen tvořil na několika vzorcích neobvykle
zploštělé až centimetrové skoro tabulkovité xx. Několik vzorků jsem věnoval
Moravskému Muzeu, kde jsem se dověděl, že anatas z této lokality dosud
nebyl popsán. A protože lom byl hned po revoluci uzavřen a zrekultivován,
jde asi o jediný nález. Spolu s Víťou Čechem, tehdy zaměstnaným v muzeu, jsme
popsali nález ve zprávě „Anatas z Krásněvsi u Velkého Meziříčí“. Z této zprávy
pro odborné zájemce cituji: „Anatas z Krásněvsi je vyvinut v diamantově lesklých x dipyramidálního habitu. Velikost x dosahuje průměrně 2-3mm. V jednom případě byl nalezen x o velikosti 7mm. Z krystalových tvarů zcela převládá základní pyramida (111),
výjimečně se vyskytují plochy nižší pyramidy (113). Barva krystalů je v dopadajícím
světle ocelově šedá, v procházejícím světle inkoustově modrá. Plochy pyramid
jsou nevýrazně horizontálně rýhovány.

Anatas 5 mm s chloritem, foto Radek Kummer

Vznik anatasu je velmi pravděpodobně vysvětlitelný muskovitizací TiO2
bohatého biotitu, který je podstatným horninotvorným minerálem okolní ruly.
Tento typ přeměny je všeobecně znám a byl mnohokrát popsán. Procesu musko-
vitizace nasvědčuje existence asi 3mm mocného světlého lemu mezi biotitickou
rulou a otevřenou plochou pukliny. Lem je tvořen křemenem, albitem, muskovitem
a hojnými modrými zrny anatasu. Chemismus byl orientačně sledován pomocí
semikvantitativní spektrální analýzy. Její výsledky nasvědčují, že se jedná o
anatas poměrně vysoce čistý.“

Puklina s chlority a anatasy do 5 mm

Tolik k odborné stránce a nakonec ještě nekrolog největšímu krystalu anatasu
z Krásněvsi. Vzorek s ním a dalšími 5ti x anatasu, jsem umístil na čestné místo v
obýváku. Netušil jsem však, že má čistotymilovná žena si v té době koupila nějakou
antistatickou štětku na prach a několikrát denně s ní v obýváku řádila. Výsledkem
tohoto šílenství bylo, že popsaný největší x už nikdy nikdo neviděl. Čest jeho památ-
ce. Bůh to mé ženě odpustil, já až o mnoho, mnoho let později.

Anatasy do 5 mm