Tuto lokalitu jsem už popsal v jiném článku. Dala spoustu záhněd i turmalínů. Samozřejmě skorylů. (Rubelity jsou pouze ze „Špačkovky“.) Ale některé skoryly byly na české poměry unikátní.

 

 

Toto mi potvrdili i odborníci z Moravského zemského muzea, kteří se na nález ke mně přišli podívat. Vedle dokonalých menších krasavců obzvlášť chválili i ty méně dokonalé, ale obří skoryly. Byly z horní části dutiny, tudíž dost polámané a to nejen příčně ale i podélně. Z 10ti kusů se mi podařilo spojit 1 původní oboustranně ukončený krystal. V průměru měl až 6,5cm a délka neuvěřitelných 31,5cm!!! Vybrat z 1000 ulomených x, 10 těch pravých, pochopí snad jen ten, kdo to už zažil.

Druhý obr (můj další „šutr s příběhem) byly vlastně 2 podélně rostlé x, slepené jílem. Po umytí jsem je zase tím jílem spojil aby se ta unikátnost zachovala. Byl to jednostranně ukončený x s dohojeným ukončením tzv. „tisícihranem“ s rozměry 12×13 cm!!! Sice má také své mouchy v podobě pár drobných míst, kde k němu přirůstaly další x ale celý x je vysoce lesklý, místy porostlý xx muskovitu.

Po bouřlivé reakci „muzeáků“ na tyto obry jsem jim slíbil, že ve své závěti jeden z nich muzeu odkážu. To bylo v r. 2007.
Vloni, vlastně 10 let po nálezu, po jedné ze svých návštěv muzea jsem se rozhodl. Šalamounsky. Rozloupl jsem ty 2 x a jednu půlku věnoval Muzeu. Takže jeden x mi zůstal a druhý můžete vidět v muzeu i vy.

Hali