Na online burze minerálů jsem viděl kolonku kámen s příběhem. Toto se mi zalíbilo, jeden takový příběh jsem popsal v závěru článku Anatasy z Krásněvsi. Další příběh šutru vyprávím každé šutrácké návštěvě, pár jich mám ještě v zásobě, tak můžem rozjet mini seriál. Ať se líbí.
V roce 1982 jsme my brněnská sekce pozvali spřátelenou partu z Práglu na společné kopání žíly v Dolních Borech. Ti sice moc na práci nebyli ale vždycky s nimi byla velká sranda. A taky že jo. V sobotu po dobře vykonané práci jsme se v místní hospůdce tak rozjeli, že 120ti kilový Tonda po zavírací hodině tancoval s hospodskou na stole. Dva ožralí kamarádi spali přímo ve dva metry hlubokém výkopu žíly, já se probudil o 10 m dál a 5 m níž než jsem usnul v pečlivě připraveném pelíšku…
Přestože se ráno nikomu moc makat nechtělo, přervali jsme to silou a ještě trochu práce udělali. Jen Tonda furt chyběl. Po hodině se vynořil z lesa a říká: „Vy blbečci tady dřete a malí kluci sbírají krásný záhnědy jen tak v lese!“ Popsal nám jak potkal kluka co našel pěkné krystaly u výchozu 4té žíly. Po prohlídce jsme s Tondou našli kousek odkrytého pegmatitu po bagru, který v té době zasypával roklinu nad strojovnou. Na víc už ten den nebyl čas.
Po týdnu jsme toto místo vzali útokem. V tvrdém živci bylo několik menších, 1 větší a 1 opravdu velká dutina s dvougeneračními záhnědami. Tehdy ještě tolik šutrařů nebylo, tak po zamaskování jsme tam ve 3-4 lidech jezdili několik víkendů.
A jednoho dne to bouchlo. Se Šafikem a Bořkem jsme vytáhli mj. 12,5 kg záhnědu! Mé ženě, která tam s námi jela, lezly oči z důlků. Po dokončení nastal problém jak se rozdělit. Zvažovali jsme možnosti když Šafik říká: „Když dáš ten příbramský pyromorfit ze sbírky, vzdám se své třetiny“. Bořek trošku vykořisťoval, ale spravil to rumunský rodochrozit a hezký fluorit z Hradiště. A macíček byl můj! Celou cestu k autu jsem si ho hladil. (Za týden jsme si to zopákli a Šafik vyplácel z jiné dutiny menší ale hodně tmavou záhnědu).
Doma po umytí mi na tom macíčkovi pořád něco chybělo. Špice! Na x staré generace narostla nová, lesklá ale stěžejní krystal chyběl. Bylo jasné, že ho někdo z nás musí mít. To bude drahé, prolítlo mi hlavou. Ale z vitríny v předsíni najednou něco volá: „Haló vole, tady su!“ A byl! Hezký x který jsme vykopali před 14ti dny. Sedl tam jak prdel na hrnec!
Takže když se dutina bortila, odlomil se vrcholový x a zůstal zachycený nahoře. Zbytek záhnědy klesl o metr níž a dostali jsme ho o 2 týdny později. Jedna záhněda se dvěma daty nálezu. A vlastně se jen potvrdilo, komu ten šutr už dávno patřil. Nikdy jsem se ho ani nepokoušel slepit, je to totiž můj šutr s příběhem.
Hali